Shapeshift

Hlavním tématem výstavního projektu SHAPESHIFT Andrey Uváčikové a Zuzany Bartošové je pojednání o objektu, jeho reprezentaci a remediaci. Artefakty vytvořené přímo pro výstavu v galerii OFF/FORMAT na sebe navazují a ovlivňují se navzájem. Výchozí jsou tisky tvořené technikou suché jehly, serigrafické tisky a kresby objektů, ve kterých Andrea Uváčiková zkoumá možnosti zobrazení objektu v prostoru tak, aby byla potlačena jeho prostorovost. Tyto studie přebírá Zuzana Bartošová a na jejich opětovném převodu do trojrozměrné formy (ovšem již v posunuté, digitalizované formě) rekonstruuje tvary do podoby minimalistických objektů. Klade v nich důraz na viditelnost struktur, které vznikají přirozeně při 3D tisku. Nástroje determinují i velikost a barevnost jednotlivých segmentů, z kterých jsou objekty sestaveny. Ačkoliv autorka zadává stejná vstupní data, použitím až třech různých tiskáren se v jednotlivých segmentech objevují drobné odlišnosti. Dalším zastoupeným médiem jsou fotogramy a tisky, při jejichž „laboratorním objevování“ autorky využily již hotové objekty – buď jako matrice pro tisk nebo při osvitu na fotopapír. Opět se v těchto přístupech uplatňuje pokus o rekonstrukci objektu, ovšem za využití dvourozměrných médií.

Vznik děl je tedy v rámci výstavního projektu zacyklený a v prostoru působí jednotným dojmem. Dokonce se může zastírat konkrétní autorský přínos umělkyň. To vyplývá ovšem z podobného přemýšlení o uměleckém díle a společnými debatami nad tématem a podobou výstavy. Přesto si zachovávají v jednotlivých dílech čitelný rukopis. Výsledná podoba výstavy je esteticky sjednocena téměř minimalistickou formou a také způsobem instalace, v níž jsou práce Zuzany Bartošové umístěny na soklech vytvořených přímo v návaznosti na objekty.

Obě autorky se přeměnou, digitalizací materie a otiskem jako důkazem existence reálného světa zabývají ve své práci dlouhodobě. Zuzana Bartošová v předešlých výstupech testovala možnosti 3D tisku a extrémních vlastností vzniklých artefaktů – např. nemožnost recipienta artefakty vnímat kvůli velmi jasnému světlu, které z nich vycházelo nebo destrukcí objektů v návaznosti na návštěvnost galerie (čím víc návštěvníků na výstavu přišlo, tím více byly destruované). Andrea Uváčiková se podobnému přístupu věnovala v projektu RE medium a na této výstavě ho dále rozvíjí. Pracovala v něm s 3D tiskem čtverce, který sloužil jednak jako matrice a jednak jako objekt, který reaguje na své okolí (okolí následně tematizovala v podobě serigrafie).